Zvířátko, které si poradí i s jedovatou kořistí

Snad každé známější zvířátko je obestřeno nějakou pověstí nebo alespoň proniklo do lidového rčení. Někdy se jedná vyloženě o nesmysly, které patří spíše do říše pohádek. Stačí si vzpomenout na našeho čápa, který přináší novorozeňata. Jsou ale zvířata, jejichž pověst je docela uvěřitelná, ale přesto nepravdivá. Jestliže znáte mangustu, pak možná také věříte tomu, že je imunní vůči hadímu jedu. o   Toto nenápadné, ale velice sympatické zvířátko je totiž známé tím, že dovede ulovit i jedovatého hada.
o   Tajemství není ale v tom, že by ho příroda obdařila nějakými protilátkami.
o   To tajemství tkví v jeho rychlosti.
mangusta liščí
Mangusty se vydávají za touto nebezpečnou kořistí společně. Na hada se vrhnou z několika stran a využijí momentu překvapení. Všechny uskakují, a tak hada matou. Ve vhodný okamžik jedna přiskočí a zakousne se kořisti do hlavy. Někdy se povede ji i zcela amputovat.
mangusta jižní

Spousta tet znamená stále plné bříško

Mangusta žíhaná žije velice společenským životem. Její tlupa tvoří i čtyřicet členů, většinou z řad příbuzných. Velká rodina je velkou výhodou. Tato zvířátka mají mnoho přirozených nepřátel, a tak se mohou lépe ubránit.
·         Společně nocují v jedné ložnici, a dokonce i samice mají svůj porod načasovaný tak, aby rodily všechny přibližně ve stejnou dobu.
mangusta žíhaná

I to je veliká výhoda. Péče o mladé pak probíhá také společně. Jednotlivé samice nedělají rozdíly mezi mláďaty svými a svých příbuzných. Které přijde, dostane napít. V tomto společenství se tak nemůže stát, že by některé mládě ztratilo matku a zůstalo o hladu. Vždy se najde nějaká teta, která ji nahradí. Hadi nejsou jedinými jedovatými zvířaty, se kterými si mangusty dovedou poradit. Zní až neuvěřitelně, jak mazaně si poradí s jedovatými ropuchami, které vyhrabávají ze země. Nejprve je důkladně poválí v hlíně, aby se z nich jedovatý sliz dostal.

Zvíře, které necítí bolest a umí se změnit na rostlinu

Nejdříve bychom si měli rypoše pořádně představit. Je to druh hlodavce, žíjící ve Východní Africe, kde obývá tropické savany. Žije v podzemí, ve skupinách po asi 80 jedincích. Normální jedinci měří okolo 9 cm a váží asi 40 g. Královny jsou o něco těžší, váží asi 50 g. Mají malé oči a špatně vidí, velké zuby, kterými si pomáhají při stavbě tunelů v podzemí a jejich kůže je vrásčitá a růžová. Žádní krasavci to nejsou. Rypoši mají podobnou sociální strukturu jako včely. Mají jednu královnu, jeden až tři samci plodí mláďata a ostatní jsou dělníci.
africká Savana
První zajímavost je, že rypoš lysý  má velice nízkou dechovou frekvenci, proto může žít pod zemí, v podmínkách, kde by se jiní udusili. Je také schopný snížit funkci svého metabolismu až o 25 %. To se děje v obdobích hladu. Navzdory tomuto je rypoš lysý dlouhověký živočich, dožívá se kolem 30 let.
vodní rostlina
To ale neí nic proti tomu, že rypoši necítí bolest. Ptáte se jak je to možné? Je to kvůli tomu že rypoší receptor TrkA se lísí od toho našeho a ostatních živočichů. Vědci také přišli na to, že se jim postupem času snižuje počet recptorů bolesti. Dospělí jedinci mají méně těchto receptorů než mláďata. Byly udělány pokusy, které dokázali, že něco podobného by šlo i u člověka.
A teď k té nejdivnější skutečnosti. Jak je možné, že se mění na rostlinu? Není to úplně doslovně tak, že by se z nich stal např. tulipán, ale jde o to, že když nemají dostatečné množství kyslíku, jejich mozkové buňky začnou spalovat fruktózu a tím vzniká metabolickou cestou anaerobní energie. Toto používají jen rostliny. A rypoši…
včely medonosné
Tento objev by mohl být v budoucnosti pospěšný při léčbě mozkových mrtvic či srdečních záchvtů.
Teď už vidíte, že toto zvířátko je jedinečné nejen svým zvláštním vzhledem, ale i vlastnostmi, které by mohli pomoci člověku s bojem s některými onemocněními. Kdybyste rypoše lysého chtěli vidět naživo, máte možnost. Nejbližším místem, kde tohoto tvora potkáte je zoologická zahrada ve Vídni, kde si ho můžete prohlédnout a obdivovat na vlastní oči.