Něco víc o kočkách

KOČKY
Kočkovité šelmy mají vysokou míru odchovu. Při kontrolovaném rozmnožování se mohou množit a jeví se jako domácí mazlíčci, volnočasová aktivita známá jako kočičí přízeň. Neschopnost kontrolovat rozmnožování kočkovitých šelem kastrací a fixací a navíc vzdání se předchozích domácích mazlíčků způsobilo, že na celém světě se objevilo značné množství divokých kočkovitých šelem, které vyžadují kontrolu populace. Na konkrétních územích mimo místní areál kočkovitých šelem to přispělo spolu s devastací životního prostoru a různými součástmi k vyhubení mnoha druhů létajících tvorů. Je známo, že kočkovité šelmy vyhubily kategorie zvířat okřídlených tvorů uvnitř určitých lokalit a mohly přispět k zániku oddělených ostrovních populací. Má se za to, že kočkovité šelmy jsou v podstatě zodpovědné za vymýcení 87 druhů ptáků a blízkost nezdomácnělých a volně pobíhajících kočkovitých šelem činí některé obecně rozumné oblasti nepřijatelné pro re introdukci druhů.

m

KOČKA CÍTÍ

Kočkovité šelmy mají brilantní noční vidění a dokážou vidět pouze jednu šestinu úrovně světla potřebné pro lidské vidění. Toto je z poloviny důsledkem toho, že kočičí oči mají tapetum lucidum, které zrcadlí jakékoli světlo procházející sítnicí znovu do oka, čímž se rozšiřuje schopnost oka zmenšit světlo. Další úpravou pro snížení světla jsou obrovské spodní části očí koček.

m

Na rozdíl od některých obrovských kočkovitých šelem, například tygrů, mají místní kočkovité šelmy otevírací zorničky. Tito otevírající studenti dokážou soustředit nádherné světlo bez chromatických variací a jsou vyžadováni, protože spodní část kočkovitých šelem je podstatně větší, pokud jde o jejich oči, než studenti obrovské kočky. Při nízkých úrovních osvětlení kočkovité kočky vyrostou tak, že pokrývají velkou část nezakrytého povrchu očí. Bez ohledu na to, domácí kočky mají spíše špatné vidění ve stínu a (jako většina teplokrevných zvířat, která nejsou primáti) mají jen dva druhy čípků, vylepšené pro ovlivnitelnost do modré a žlutavě zelené; mají omezenou schopnost rozpoznat červenou a zelenou. 

Zvíře, které necítí bolest a umí se změnit na rostlinu

Nejdříve bychom si měli rypoše pořádně představit. Je to druh hlodavce, žíjící ve Východní Africe, kde obývá tropické savany. Žije v podzemí, ve skupinách po asi 80 jedincích. Normální jedinci měří okolo 9 cm a váží asi 40 g. Královny jsou o něco těžší, váží asi 50 g. Mají malé oči a špatně vidí, velké zuby, kterými si pomáhají při stavbě tunelů v podzemí a jejich kůže je vrásčitá a růžová. Žádní krasavci to nejsou. Rypoši mají podobnou sociální strukturu jako včely. Mají jednu královnu, jeden až tři samci plodí mláďata a ostatní jsou dělníci.
africká Savana
První zajímavost je, že rypoš lysý  má velice nízkou dechovou frekvenci, proto může žít pod zemí, v podmínkách, kde by se jiní udusili. Je také schopný snížit funkci svého metabolismu až o 25 %. To se děje v obdobích hladu. Navzdory tomuto je rypoš lysý dlouhověký živočich, dožívá se kolem 30 let.
vodní rostlina
To ale neí nic proti tomu, že rypoši necítí bolest. Ptáte se jak je to možné? Je to kvůli tomu že rypoší receptor TrkA se lísí od toho našeho a ostatních živočichů. Vědci také přišli na to, že se jim postupem času snižuje počet recptorů bolesti. Dospělí jedinci mají méně těchto receptorů než mláďata. Byly udělány pokusy, které dokázali, že něco podobného by šlo i u člověka.
A teď k té nejdivnější skutečnosti. Jak je možné, že se mění na rostlinu? Není to úplně doslovně tak, že by se z nich stal např. tulipán, ale jde o to, že když nemají dostatečné množství kyslíku, jejich mozkové buňky začnou spalovat fruktózu a tím vzniká metabolickou cestou anaerobní energie. Toto používají jen rostliny. A rypoši…
včely medonosné
Tento objev by mohl být v budoucnosti pospěšný při léčbě mozkových mrtvic či srdečních záchvtů.
Teď už vidíte, že toto zvířátko je jedinečné nejen svým zvláštním vzhledem, ale i vlastnostmi, které by mohli pomoci člověku s bojem s některými onemocněními. Kdybyste rypoše lysého chtěli vidět naživo, máte možnost. Nejbližším místem, kde tohoto tvora potkáte je zoologická zahrada ve Vídni, kde si ho můžete prohlédnout a obdivovat na vlastní oči.

Zvažte, zda je to dobrý nápad

Mít domácího mazlíčka je dnes zcela běžné. Už dávno neplatí, že zvíře patří do chléva. Zvířata dnes mají status domácích mazlíčků. Lidé si pořizují nejčastěji psy a kočky, ale hned v závěsu jsou to ptáci a zejména papoušci, dále drobní hlodavci, obojživelníci jako například chameleon a velmi populární jsou také hadi. Jen obratlovci ovšem nestačí. Lidé milují například také obří hmyz, především velké pavouky, například sklípkany.
Mít zvíře ovšem představuje nemalý závazek. Obnáší to totiž mnoho starostí a nákladů a to především v těchto oblastech.
 hlava papouška

  • Náklady na stravu
  • Náklady na veterináře
  • Náklady na pelíšek nebo terárium
  • Náklady na zvířecí hry a pomůcky

 

Zvíře je náročné na finance i čas

Kromě zvýšených nákladů finančních je celá řada zvířat náročná také na Váš čas. Především toto je třeba si uvědomit. Například papoušci nebo psi jsou mimořádně společenská zvířata, a proto vyžadují hodně Vaší pozornosti. Je celá řada lidí, kteří propadnou romantickému pocitu, že chtějí sdílet domov s chlupatým nebo opeřeným mazlíčkem, ale nakonec se tomu nedokážou přizpůsobit a zvíře je tak vystaveno velkému psychickému traumatu, protože bez pozornosti a péče nedokáže být šťastné.
Pokud přemýšlíte nad tím, že si pořídíte zvíře, velmi pečlivě zvažte své časové možnosti. Pes se neptá, jestli v práci máte přesčas, potřebuje prostě důkladně vyvenčit.
 bílé štěně

Děti a zvíře

Ze všeho nejhorší je, když si zvíře vynutí dítě, které k přání pořídit si například psa vede krátkodobá povrchní motivace. Často rodiče nedokážou svým dětem nic upřít a to je samozřejmě špatně.
Na druhou stranu pro dítě je dobré, když může vyrůstat se zvířetem. Pokud je kvalitně vychováváno, na zvířeti se dokonale rozvíjí emoční a sociální inteligence. Dítě se učí pečovat o někoho blízkého, rozvíjí se jeho osobní zodpovědnost a to je pro život velmi důležité.